Výchova dětí aneb odložme dítě do "skladovacích prostor" I.
"Chceme ho dát do školky, když se v rodine cítí bezpecne???"Milan Studnieka Jelikož čtete tento článek, zřejmě rádi přemýšlíte a zajímáte se o věci, které druhým vůbec nepřijdou na mysl. Když už jste si tedy našli čas a na chvíli jste se zastavili, zamyslete se nad současným životním stylem dnešních lidí a porovnejte to s tím, jak se našim předchůdcům muselo žít dříve. Neustálý shon, stres, nedostatek času na své blízké, nefunkční vztahy mezi lidmi, všudypřítomná agresivita a násilí… to jsou věci, které naši prapředci neznali. Společně si žili v přirozené harmonii s přírodou, starali se o shánění jídla a jediné, co jim přirozeně „znepříjemňovalo“ život, byli predátoři, před kterými se museli společnými silami bránit. Děti trávily čas v blízkosti své „rodinné skupiny“, která tvořila jejich sociální normy.
Současná civilizace došla tak daleko, že už jsou matky, které se kvůli svým životním podmínkám zbavují své přirozené povinnosti vychovat své dítě. Jedny to dělají kvůli tíživé finanční nebo rodinné situaci, druhé to dělají kvůli vlastní kariéře a společenskému úspěchu. Příčiny mohou být i jiné, každopádně tyto situace my teď těžko vyřešíme. Pojďme se bavit o maminkách, které svou přirozenou roli ještě stále vnímají a chtějí se svým dětem věnovat naplno.
Takovéto mamince se narodí dítě, o které se pečlivě stará, pečuje o něj a snaží se zajistit vše, co je potřebné pro jeho zdravý vývoj. V horším případě je sama, v tom lepším případě ji pomáhá její životní partner nebo další členové rodiny. Maminka se rozhodne kojit své dítě co nejdéle, jelikož jí to připadá naprosto přirozené, jenže už do jejího života vstupují ostatní. Jedni radí kojte co nejdéle, druzí radí přikrmujte od půl roku. Sotva se miminko narodí, už jsou matky bombardovány reklamními letáky na nejrůznější příkrmy, přesnídávky, dudlíky apod. Poštou chodí vzorky dětských krémů popř. návrhy pojistných smluv. Když se nad těmito skutečnostmi zamyslíte, je téměř nereálné vychovávat své dítě přirozeně, bez zásahů civilizačních výmyslů. Vždyť k čemu asi dítě potřebuje dudlík? Copak je mu to přirozené? Proč dávat dítě do postýlky, když může spát s rodiči? Že by se dítě za dřevěnou „vězeňskou“ mříží cítilo bezpečněji? Nebylo by lepší, aby cítilo teplo a dech své matky v její bezprostřední blízkosti? Člověk je v tomto případě jediným tvorem, který toto přirozené chování porušil a nevědomky svá „mláďata“ kvůli svému pohodlí šidí skutečně v mnoha ohledech. Naopak matku, která přirozeně chápe svou roli, od několikaletého kojení neodradí žádný leták ani vzorek příkrmů. Bohužel, jen děláte věci jinak, než zmanipulovaný dav (dítě s vámi spí v posteli, dlouho kojíte, nedáváte mu dudlík a botičky), už na vás posílají psychology a sociální pracovnice.
Pokud přesto toto období matky zvládnou, rázem stojí před dalším rozhodnutím. Dát dítě do školky nebo jej dále vychovávat doma? Matky žijící samy nemají zrovna na výběr a bohužel ve většině případů musí volit první variantu. Jsou ale i matky, které si vybrat mohou. Co většinou volí? Školku! Nechce se tomu ani uvěřit, ale pod tíhou seriálů, psychologů, kamarádů a všudypřítomné reklamy preferují ženy odložení dítěte do „skladovacích prostor“ (školek), místo aby s nimi trávily více času samy. Děťátko, které v matce cítí oporu a bezpečí, má k ní pevné citové pouto, je nyní násilně odloučeno a vychováváno někým cizím. V době, ve které se má učit sociálním návykům a obecným pravidlům chování je vrženo mezi vrstevníky a pár vychovatelek, které i když se snaží, nemohou dítěti poskytnout nikdy tolik informací a zdravých návyků, jako vlastní rodina. V této době tak tyto matky možná nevědomky startují proces postupného odcizení dítěte a nedůvěry ve vlastní matku. Jeden významný český gerontolog dokonce s nadsázkou řekl, že jsou domovy důchodců pouze odplatou dětí za nucený pobyt ve školkách a jeslích. A jestliže rodič nemá chuť trávit čas se svými dětmi v době, když jsou malinké a zranitelné, stejně tak ani děti nemají chuť trávit čas s rodiči, když jsou staří a stejně zranitelní.
Jak se říká, co člověk dá, totéž dostane.
Milan Studnička
Jsme lepší než neandrtálci??? Myslím, že ne...
Zkusme se zasnít a představme si život člověka před mnoha tisíci lety. Člověk začínal své putování po tomto světě v panenské přírodě, ve které se společně bránil predátorům. Naši předkové žili ve společenstvích, ve kterých se děti přirozeně učily od dospělých členů této skupiny. Během svého učení se neustále setkávaly se všemi věkovými kategoriemi, počet dospělých vždy převládal nad počtem mladších jedinců...
Milan Studnička
Lze ve smrti nalézt smysl nesmyslného života?
Napadlo mě zase jednou rozčeřit průzračné vody svého blogu a napsat zamyšlení nad tím, jaký je smysl našeho života a jaký je význam smrti. Otevřeme na chvíli oči a dívejme se kolem sebe. Politici řeší radary, poplatky a úplatky, přitom se ještě stačí vzájemně pomlouvat a veřejně se dohadovat. Guerilloví rebelové zajímají rukojmí, jimž berou svobodu proto, aby zajistili svobodu pro sebe a další „prosté“ lidi. Obchodní společnosti drancují Zemi ve jménu trhu a ekonomie, přitom zajišťují obživu a jistotu pro spousty zaměstnanců. Jedni teroristi odpalují nálože na vlastních tělech, aby zastrašili jiné teroristy, kteří vojensky okupují jejich zem. Bohaté státy používají obilí jako biomasu pro pohon aut, v jiných státech umírají děti hlady po tisících. A takto bychom mohli pokračovat snad donekonečna.
Milan Studnička
Kritika, kritika a zase ta kritika
Rád se dívám kolem sebe a zjišťuji, že naprostá většina „úspěšných“ politiků má svou kariéru postavenou na tvrdé kritice druhých. Sleduji, že „úspěšní“ novináři velmi často kritizují vše, co vidí a slyší. A bohužel obdobné je to i mezi bloggery. Každý zde může vidět, že většina „úspěšných“ článků je více či méně silně kritická. Soudy druhých, svalování viny nebo kritika závažných rozhodnutí toho či onoho vynáší nejednoho autora na výsluní.
Milan Studnička
„Rozhodně nemáš pravdu, protože ji mám já!“
Myslím, že bychom se mohli shodnout na tom, že je na světě spousta pravd, polopravd, mýtů, bájí, pověstí, stejně jako cílených lží nebo zatajovaných skutečností. Jenže pak se ale nemůžeme vůbec divit, že lidé kolikrát nevědí, co mají dělat, čemu mají věřit nebo na koho se spolehnout. A proto si v této chaotické době myslí, že mají pravdu, aniž by s jistotou věděli, co to pravda ve skutečnosti je.
Milan Studnička
Chápeme my i naši politici, co je to moudrost?
Říká se, že se chytrý člověk poučí ze svých vlastních chyb, kdežto moudrý člověk se poučí i z chyb těch ostatních. Jaká bude naše budoucnost proto logicky vychází z toho, jak dobře chápeme naši minulost i současnost. Co tedy o sobě můžeme říci?
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
EU se od zemí jako Česko naučila hodně o Kremlu i Putinovi, řekla Leyenová
Díky hořkým zkušenostem, které mají země ze středu a východu Evropy se Sovětským svazem, se...
Zkusil unést hocha ze školky, vydával se za jeho matku. Mladík dostal rok vězení
Nejprve telefonicky a poté i osobně se čtyřiadvacetiletý muž snažil vynutit si vydání chlapce z...
Po havárii na koloběžce skončil v řece, bezvládného muže museli oživovat
Bezvládného muže vytahovali krátce po čtvrteční půlnoci policisté z řeky Svitavy v brněnských...
V bytě mám cizího muže, volal majitel strážníky. Vetřelce našli v posteli s pivem
Neznámý návštěvník se ve čtvrtek odpoledne objevil muži v bytě na českobudějovickém sídlišti Máj....
- Počet článků 12
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1754x
Nejsem zastánce žádné ideologie ani náboženského vyznání. Jsou pouze obyčejný ČLOVĚK, hledající cestu k tomu, jak by mohli civilizovaní lidé přirozeně žít v harmonii s přírodou.