- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Souhlasím s Vámi, že kritizovat manželku, nebo kolegu v práci obvykle vyvolá zbytečný zabejčený odpor a že se to dá řešit i jinak a lépe. Ale i vtěchto sporech je nakonec potřeba dát jasně najevo, co nám teda vlastně vadí (tj. co kritizujeme), a jak to chceme jinak.
Na druhou stranu si neumím představit, že by v politice šlo vůbec něco dělat bez hrozby veřejné kritiky. Problém je ale v tom, že kritizující by kromě kritiky (tj. analýzy problému), měl také navrhnout správné (nebo alespoň lepší) řešení. A v tom s Vámi musím souhlasit, že v našich zemích tato kultura předkládání konstruktivních návrhů jaksi chybí. Ale myslet si, že v politice to půjde bez veřejné kritiky, je podle mne také myný předpoklad.
Nedá se než svámi souhlasit. Ale co kdybychom se nad kritikou politiků zamysleli trochu jiným pohledem. Najděme řešení společnosti, která bude lepší než současná nebo minulá. To by byla přece ta nejlepší veřejná kritika každého politika. A jelikož nikdo zatím nenašel komplexní řešení, tak i kdyby byl sám jako bývalý vzorný kritik samotným Bohem, tak bez řešení by byl i jako Bůh, stejně kritizovám jako každý jiný politik. Proto místo času na kritiku, hledat řešení. Je to stejně strávený čas, jenom to hledání má šanci něco najít. S důslednou kritikou má člověk šanci se stát tím samým kritizovaným politikem nebo novinářem. Toť vše.
ať opozice či koalice, tak tu máme opět zaveden socialismus v podobě kapitalismu.
Milý pane, s kým pan Julínek upřímně hledal a diskutoval, než přišel s uceleným balíkem zákonů, které od základů proměňují české zdravotnictví? (nejde o poplatky, to je jen kosmetické opatření) S kým pan Topolánek diskutuje o krocích své vlády? No,s nikým. Tito pánové se pak nemohou divit, když sklízejí pískot a kritiku, protože jejich nynější kroky nebyly v jejich předvolebním programu...